Svěží ohlédnutí zpět

Výtah z recenze
Vladimír Kolár, Obrys Kmen, 04/2006

Vše výše zmíněné je (explicite i implicite) obsaženo ve scénickém kabaretu Roberta Patricka KENNEDYHO DĚTI. Hru nastudoval soubor malostranského A studia Rubín v režii Alexandra Minajeva, jinak i znamenitého herce a zpěváka, svým naturelem blízkého Vladimíru Vysockému. Diváci sedí přímo v divadelním baru, který je jen nepatrně přizpůsoben americké obdobě ze šedesátých let, a jsou svědky kabaretních výstupů provázených zpěvem písní Zdeňka Krále, instrumentálně i tematicky příbuzných rockové, folkové a beatové produkci šedesátých let. Herci Tomáš Valík, Kryštof Rímský, Petra Špindlerová, Erika Deutschová a Ivana Milbachová zároveň přesvědčivě otevírají i osobní osudy hrdinů, kteří se vesměs potýkají se složitostmi své doby, aby... nenaplnili své ideály. Umělec, těžce bojující o udržení v branži a o vlastní identitu, herečka, shlížející se v Marilyn Monroe a obdobně končící svůj život v zajetí deziluze a drog, odvedenec do Vietnamu, který marně pátrá po smyslu americké války a odpověď dočasně nalézá v zen-buddhismu, žena, která smysl svého života spojila s idolem Johna Kennedyho a jeho smrtí ztratila půdu pod nohama, aktivistka proti válce, odhodlaná účastnice pochodů za mír a proti rasismu. Osudy se vzájemně protínají, konfrontují, výsledkem je plastický obraz doby, jejíž dokonalé poznání by nemálo pomohlo i dalším generacím, které přišly po sixties, vyrovnávat se s realitou světa, jež je dnes v mnohém ještě komplikovanější než před čtyřmi desítkami let.